Život ve vesmíru neznamená nutně pouze mimozemšťany – může to znamenat nás samotné.
Doposud žádný mimozemský život nenavštívil Zemi a stejně tak ani my lidé jsme necestovali hlouběji do vesmíru. Dostaneme někdy šanci opustit naši Sluneční soustavu a prozkoumat daleký vesmír?
Pokud ano, jasný cíl takové mise by byla hvězda, která je nejblíže k naší Sluneční soustavě, Proxima Centauri.
Se současnou raketovou technikou by její dosažení trvalo desítky milionů let. Nicméně nový projekt nazvaný Starshot plánuje snížit potřebnou dobu letu na nějakých 20 let.
Mnoho výkonných laserů by mělo pohánět miniaturní vesmírné sondy směrem k hvězdě rychlostí okolo 60.000 kilometrů za sekundu. Při takové rychlosti by například cesta k Měsíci trvala méně než sedm sekund.
Ale stojí vůbec Proxima Centauri za návštěvu?
S každým novým objevem se zdá, že okolí této hvězdy je stále více vzrušující a zajímavější. Minulý rok byla na její oběžné dráze detekována kamenná planeta podobná naší Zemi. Nedávno jsme pak zjistili, že hvězda je obklopena spoustou úlomků kamene a ledu, kterým se říká „prachové pásy“.
Takové pásy jsou nám překvapivě známé, naše vlastní soustava hostí hned dva, říkáme jim „hlavní pás planetek“ a „Kuiperův pás“. Tyto oblasti obsahují náhradní díly k naší Sluneční soustavě. Je to materiál, který se nezformoval do větších objektů, jako jsou planety a měsíce.
Domníváme se, že když má Proxima Centauri tyto kamenné pásy, je možné, že u ní není pouze ta jediná planeta, kterou jsme prozatím byli schopni najít.
Objev nám také v budoucnu pomůže s projektem Starshot. Jasná představa o stavu vesmíru v blízkosti této naší nejbližší hvězdy je podstatný pro naplánování bezpečné a úspěšné mise.
„Cool“ zajímavost
Části kamenů a ledu ze kterých je složen prachový pás okolo Proximy Centauri jsou velmi podobné těm, které se nalézají v našem hlavním pásu planetek a Kuiperově pásu. Jejich velikost se pohybuje od velikosti nejmenších zrnek prachu, až po několikakilometrové objekty.
Share:
